Linguistic - Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky v.o.s.

V závěrečné kapitole prezentujeme přehledovou studii o výzkumu CLIL v České republice. Přehledová studie je zakotvena v designu systématické studie dle dělení Mareše.  Připomeňme si, že systématická studie se opírá o rozsáhlejší soubor prací na dané téma za zvolené časové období. Autor analyzuje jednotlivé výzkumné studie, třídí je do větších celků.

V přehledové studii jsou zařazeny všechny dohledatelné české studie a práce které jsme nalezli v databázích:1) Pedagogická bibliografická databáze na webových stránkách Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského (časové období 2002 až 2015)  a 2) databázi THESES (časové období 2008 až 2015)   Do analýzy nebyly zařazeny bakalářské práce. Důvod pro toto členění jsme vyjádřili v úvodu. 

Pedagogická bibliografická databáze

 Ke dni 28. ledna 2016 obsahovala pedagogická bibliografická databáze na webovém portálu Pedagogické knihovny J. A. Komenského 27 odkazů[1], z nichž počet těch, které byly sepsány českými autory a publikovány v českých časopisech nebo nakladatelstvích, činil 20. Čtyři práce z databáze byly vytvořeny a publikovány na Slovensku v časopise „Pedagogické rozhľady: odborno-metodický časopis“, jeden článek byl publikován ve „Scandinavian Journal of Educational Research“ (2015), další v „Review of Educational Research“ (meta-analýza uvedená v tabulce 10; studie č. 10). V jednom případě se jednalo o monografii Eurydice, která je uvedena v seznamu citované literatury.

Základní data o českých pracích CLIL v uvedené databázi následující tabulka.

Členění typu prací o CLIL v Pedagogické databázi PK J.A. Komenského

Zdroj: autor; vlastní zpracování dat

Uvedené dvě monografie byly využity v rešerši literatury a jsou uvedeny v seznamu literatury. Jedná se o monografie „CLIL v české školní praxi“, (Hanušová, Vojtková 2011) a CLIL ve výuce (Šmídová et al., 2012).

Informace o časopiseckých článcích uvádíme v následující tabulce

Z rozložení publikovaných článků podle periodik vyplývá, že největší počet prací byl zveřejněn v Učitelských novinách.  Dva příspěvky vykázaly časopisy Pedagogická orientace a Komenský – odborný časopis pro základní školy, Pedagogika – časopis pro pedagogickou teorii a praxi a Cizí jazyky – časopis pro vyučování a praxi cizím jazykům. V ostatních periodikách byla otištěna pouze jedna práce, a to i v jednom neodborném periodiku – Lidových novinách.

Co se týče časového rozložení, některé pedagogické časopisy neuvádějí klasickou periodizaci kalendářního roku; namísto toho využívají periodizaci roku školního.  Z analýzy vyplývá, že CLIL není v současné době ve středu zájmu českých badatelů či praktiků. V letech 2015 a 2014 byly v odborných časopisech publikovány pouze dva texty s tematikou CLIL. Nejvíce článků bylo publikováno ve školním roce 2012/2013 (7).

Členění prací podle prvních autorů je uvedeno v této přehledné tabulce. Dvě práce publikovali pouze H. Bittnerová a Z. Vašíček. Diference podle pohlaví ukazuje na zřetelnou převahu žen.

Z uvedených článků je naprostá většina prací zaměřených na všeobecné informace o přístupu CLIL. Některé informativní články se zaměřují specifičtěji. Hoffmanová (2002) přináší příklady uplatnění této metody v praxi v podobě realizace bilingvního programu CLIL v ČR. Erlebachová (2015) prezentuje využití metody CLIL ve výuce cizího jazyka na základní škole ve výuce nejazykových předmětů (matematika, dějepis, zeměpis, přírodopis, občanská výuka) v rámci projektu Škola bez hranic. Čtenář je seznámen se sadou učebních materiálů Labyrinth. Najvar (2009) diskutuje otázku smysluplnosti a efektivity CLIL ve výuce na 1. stupni ZŠ.

Dvě výzkumné studie byly publikovány ve sledovaném období od roku 2008. 

Theses

V této části jsme vyhledali závěrečné kvalifikační práci v databázi THESES.[1] Jak jsme uvedli v úvodu, jako vylučovací kritéria jsme stanovili: a) druh práce (bakalářské práce nebyly do analýzy zařazeny); rok publikace (dolní hranice byla stanovena na rok 2008, horní na rok 2014).

Kvalifikační práce jsme ve shodě s cílem přehledové studie rozdělili podle vyučovacích předmětů. První stupeň základní školy je vyčleněn samostatně. V závěru kapitoly prezentujeme souhrnné údaje. Mezi sledované proměnné jsme v této části zařadili: 1) jméno autora; 2) název práce; 3) typ kvalifikační práce; 4) rok publikace; 5) jazyk, v němž byla kvalifikační práce sepsána a publikována;  6) vyučovací předmět, v němž byla výuka CLIL v rámci výzkumu realizována; 7) jazyk použitý ve výuce CLIL, jež byla předmětem výzkumu kvalifikační práce; 8) druh školy, v němž byl výzkum prováděn; 9) druh výzkumného přístupu.

Základní přehledové údaje o kvalifikačních pracích z databáze THESES uvádíme v této příloze. Další specifické výsledky jsou zpracovány v níže uvedených přílohách:

a) I. stupeň ZŠ

b) II. stupeň ZŠ, SŠ a gymnázia

Diskuse

Z uvedených informací o výzkumu CLIL v České republice podle našeho názoru vyplývá, že tento typ výuky není předmětem nijak zvlášť intenzivního zkoumání. V pedagogické bibliografické databázi jsme nalezli pouze dvě české původní práce za sledované období 2008 až 2014, které lze označit za „výzkum sui generis“. Ostatní články lze označit za informační, shrnující základní informace, v lepším případě prezentující didaktické materiály. V databázi se dále nachází sice kvalitní, ale počtem nedostačující pouhé dvě monografie o CLIL, sepsané v českém jazyce (Šmídová et al., 2012; Hanušová, Vojtková, 2011). Mimo tyto publikace stojí za zmínku v databázi neuvedený sborník konference CLIL do škol (2012). Ve srovnání se stavem v České republice jsou slovenští badatelé pilnější. V uvedené databázi knihovny J. A. Komenského jsou uvedeny čtyři původní práce slovenských autorů zveřejněné ve slovenských odborných periodicích. Okruh autorů kolem S. Pokrivčákové vydal nejen sborník přímo o stavu výzkumu CLIL na Slovensku (2013; anglicky), ale i další reprezentativní publikace o CLIL (Pokrivčáková et al., 2009; 2010 opět v anglickém jazyce). Zatímco české publikace se zaměřují veskrze na praktickou stránku výuky CLIL  - např. práce Chocholaté o scaffoldingu (2012) a výše uvedené monografie Hanušové s Vojtkovou „CLIL ve školní praxi“ (2011) a Šmídové se spolupracovníky „CLIL ve výuce“ (2012) - slovenští kolegové hledají i hlubší souvislosti CLIL např. ve vztahu k teorii osvojování jazyka, okruhům pedagogické psychologie (vliv motivace, jazykového nadání, kognitivních aspektů ad.) či výzkumu učitelů ve vztahu k CLIL; viz výše monografie S. Pokrivčákové se spolupracovníky „CLIL Research in Slovakia“ (2013); „Modernization of Teaching Foreign Languages: CLIL, Inclusive and Intercultural Education“ (2010) či „Cudzie jazyky a kultúry v modernej škole“ (2009). Pro pořádek je však třeba dodat, že uvedené publikace slovenských autorů jsou vydávány českými akademickými institucemi (Masarykova univerzita a Univerzita Hradec Králové).

 V prezentované přehledové studii se objevilo celkem 26 původních prací. Vedle 2 výše zmíněných výzkumů z pedagogické bibliografické databáze bylo do přehledové studie zařazeno dle zvolených kritérií 24 kvalifikačních prací.

Co se týče formy výzkumu, ani jednu ze zařazených studií nelze označit za čistě kvantitativní výzkum. V přehledu se objevilo celkem 7 prací kombinujících kvantitativní a kvalitativní přístup, 1 studie splňuje požadavky na kvalitativní výzkum; zbylých 18 prací jsme zařadili do kategorie akčního výzkumu. Jedná se o kvalifikační závěrečné práce, jejichž primárním cílem bylo vytvoření didaktických materiálů pro výuku CLIL, jejich následné praktické uplatnění ve výuce, následované sebereflexí autora a prezentací evaluace pomocí dotazníků v dané třídě nebo třídách. Jinými slovy: samotný výzkum se omezil pouze lokálně na žáky třídy či několika tříd jedné či dvou škol. Ambicí těchto šetření nebylo primárně získat data k vyhodnocení výzkumu, ale k získání zpětné vazby o provedené výuce. Toto zaměření výzkumu je plně ve shodě s vymezením akčního výzkumu jakožto metody uplatňované za účelem získání informací potřebných ke zlepšení školní praxe.

       Relativně velký počet kvalifikačních prací se zaměřil na první stupeň. Ani jedna ze studií neoperuje v praktické části s termíny soft CLIL a hard CLIL. Pouze jedna diplomová práce přímo zmiňuje jazykové sprchy. Jak vyplynulo z poznatků teoretické části i prezentovaného obsahu prací orientovaných na první stupeň ZŠ, výuka v daných hodinách probíhala v intencích soft CLIL; nešlo tedy o plnou, ale pouze o částečnou integraci L2 do výuky, což je vzhledem k věku žáků a jejich jazykové vybavenosti (A2 až B2) zcela pochopitelné. Stejně tak kvalifikační práce zaměřené na starší žáky nepožívali v aplikačních a výzkumných pasážích uvedenou terminologii soft a hard CLIL; míra využití cizího jazyka „korelovala“ a jazykovou vybaveností žáků a jejich ochotou zapojit se aktivně do výuky.

Největší počet studií cílil na získání poznatků o uplatnění CLIL v matematice; celkem 8 prací (2 na prvním stupni ZŠ a 5 na vyšších stupních české školské soustavy). Na výuku CLIL v matematice se zaměřily i dvě studie vyššího stupně než diplomové práce, tj. jedna rigorózní a jedna disertační práce.  Matematika v českém výzkumu CLIL jednoznačně dominuje; dva předměty měly zastoupení 2 studií (hudební výchova, zeměpis), jednou výzkumnou prací o CLIL byly reprezentovány vyučovací předměty cestovní ruch (střední škola), psychologie (střední škola) a předměty vyučované na druhém stupni či víceletém gymnáziu a gymnáziu (chemie, biologie, dějepis a výtvarná výchova, občanská výchova). 

Z výsledků výzkumných šetření vzešlo několik důležitých poznatků.  Bittnerová (2012)  na základě analýzy dotazníků žáků 6. až 8. tříd dospěla k závěru, že se nepotvrdily předpoklady učitelů o tom, že CLIL vyvolá u žáků 6. až 8. ročníku,  kteří matematiku nemají rádi, ještě větší obavy, strach a nechuť k práci a to se negativně projeví na vnímání klimatu výuky. Výzkum Suré (2012) potvrdil pozitivní vliv výuky CLIL na motivaci a tvořivost žáků a tím i na pozitivní sociální klima ve třídě.

Z výzkumu učitelů 1. stupně vyplývá, že většina učitelů není obeznámena s přístupem CLIL a ve svých hodinách jej nevyužívají. Podle názorů učitelů může mít využití CLIL na 1. stupni ZŠ negativní vliv na vzdělávací proces, zejména v tom, že by se výuka neúnosně zpomalila (Skwarlová, 2011). O negativním vlivu CLILu na kvalitu výuky odborného předmětu zapochybovala i Bittnerová (viz výše), aniž by však přesně své obavy specifikovala. Určitá ostražitost je na místě;  přespříliš velký optimismus o kladech CLIL je vedle zahraničních (viz např. Falk, 2015; studie č. 8 v podkapitole 3. 2) mírněn i výsledky některých českých výzkumů. Gabasová na základě výsledků výzkumů psycholingvistických studií i své vlastní výzkumné experimentální práce s 16 středoškolskými studenty bilingválního gymnázia uvádí, že navzdory všeobecným předpokladům, že naučené informace (vědomosti) jsou jazykově neutrální a mohou být použity stejně efektivně v jakémkoli jazyce, který žák dostatečně ovládá, neodpovídá skutečnosti. Podle autorky jsou důkazy o tom, že naučená informace uložená v určitém jazyku zůstává nadále spojená s tímto jazykem. Toto se projevuje v určitých problémech při pokusech vyvolat si z paměti nebo použít danou informaci v jiném jazyku, než v kterém byla naučená. Tento jev může mí silné implikace pro povahu vědomostí žáků učících se cizí jazyk. Experiment provedený Gabasovou ve výuce matematiky uvedené předpoklady částečně potvrdil. V souladu s výsledky předchozích zkoumání experiment potvrdil, že učení a použití přesných faktů je závislé na určitém jazyku, ať už se jedná o jazyk mateřský nebo L2. Znamená to, že vědomosti založené na přesných faktech nejsou v paměti uložené v univerzálním formátu, který by byl stejně přístupný pro oba jazyky žáků (Gabasová, 2006, s. 115 – 116). Tyto poznatky mají samozřejmě na teoretické předpoklady výuku s přístupem CLIL dalekosáhlé dopady a měly by být při plánování kurikula CLIL brány odpovědnými osobami v potaz.

Šetření prezentovaná v kvalifikačních pracích přinesly poznatky směřující k praktickému provádění výuky CLIL. Z výše uvedeného šetření Škwarlové (2011) dále vyplynulo, že na českých školách není na prvním stupni dostatek dobře vyškolených učitelů, kteří dosáhli přiměřené úrovně komunikace v cizím jazyce, a kteří jsou současně dostatečně motivováni k přípravě vyučovacích hodin CLIL.  Z výsledku disertační práce Šulisty plyne, že by se učitelé (na druhém stupni ZŠ) neměli CLIL bát;  z experimentální výuky, pozorování, dotazníků a testování vyplynulo, že žáci přijali CLIL velmi pozitivně a jejich jazykové kompetence (A1, resp. A1/B2) se ukázaly postačující. Navíc jazyková náročnost potřebná pro učitele zavádějícího CLIL (B1) není limitujícím faktorem, tím bude spíše jeho zájem a odvaha začít.

Němečková (2014), Švecová (2011), Vítková (2014) a Škeříková (2014) na základě provedené výuky s CLIL konstatují, že tento přístup je vhodný pro výuku na 1. stupni ZŠ a žáky je vnímán převážně pozitivně.  Švorc (2011) na základě provedeného experimentu doporučuje využití CLIL ve výuce dějepisu na gymnáziu, kladné doporučení pro výuku zeměpisu v cizím jazyce dává Hnátková (2013).

Z výzkumu Berčíkové (2014) vyplynulo, že žáci s lepšími známkami v matematice hodnotí subjektivně výuku matematiky s prvky angličtiny pozitivněji, tj. připadá jim méně náročná než žákům, kteří jsou na vysvědčení hodnoceni horšími známkami. Avšak didaktický test toto nepotvrdil; žáci s lepšími známkami z matematiky nedosáhli v didaktickém testu z matematiky v anglickém jazyce lepších výsledků než žáci s horšími známkami z matematiky. Naopak z testování, které prováděla Zíková (2008) v rámci výuky CLIL chemie se ukázalo, že experimentální skupina (CLIL) dosáhla v celkovém skóre více bodů než skupina kontrolní.

Dubová (2012) ve svém experimentu narazila na disproporcionalitu v jazykové úrovni žáků. Celkově by však využití CLIL ve výuce matematiky na druhém stupni ZŠ doporučila. Patrně nejvýznamnějším zjištěním z rigorózní práce Komínkové je pozitivní vliv CLIL pro žáky se specifickými poruchami učení. Obecně podle autorky CLIL vede ke zlepšení úspěšnosti školní práce žáků (matematika na 2. stupni ZŠ). K podobnému zjištění dospěla i Šteflíčková (2012); žákům z třídy, kde se CLIL vyučuje, se zdál řešený test z matematiky v angličtině snadný a navíc měli mnohem pozitivnější přístup k práci.

Z analýzy dotazníkového šetření provedeného po výuce CLIL v hudební výchově na gymnáziu lze usoudit, že většina studentů hodnotila myšlenku propojení předmětů jako velmi dobrou a zajímavou. Někteří spatřovali největší přínos v tom, že se prostřednictvím této metody naučili hodně nových slovíček (Urbanová, 2013). Podobně Horská při své experimentální výuce s využitím CLIL v zeměpisu dospěla k závěru, že velkou část žáků CLIL hodiny bavily, protože jim pomáhaly rozšířit si slovní zásobu nebo protože si mohli popovídat.

Strandovou (2014) v rámci prováděného experimentu výuky výtvarné výchovy v angličtině na gymnáziu překvapila velmi malá ochota žáků k diskusi, ačkoli jazykově byli velmi dobře vybaveni. Hořáková (2012) se dokonce při palikaci CLIL v občanské výchově setkala s bojkotem žáků 7. třídy. Nicméně většina žáků přijala CLIL pozivitně.

Mnozí autoři uvádějí jako jeden z limitujících faktorů CLILu velkou časovou náročnost při tvorbě didaktických materiálů. 

V úvodu jsme si za jeden z dílčích cílů vytkli porovnat směry, jakými se ubírá výzkum CLIL ve světě a v České republice. Již letmý pohled na zahraniční studie uvedené v kapitole třetí ukazuje, že není možno komparovat neporovnatelné. Zahraniční studie mají mnohem širší záběr témat; např. ani jedna z českých prací se nezaměřuje na zkoumání dovednosti v psané formě CLIL, na širší souvislosti kurikulární politiky či na využití CLIL v inkluzivním vzdělávání (styčný bod lze v této oblasti snad spatřovat s prací Komínkové a jejím konstatování o vhodnosti CLIL pro žáky s SPU). Předmětem výzkumu rovněž nejsou obecnější předpoklady založené na teoriích osvojování jazyka, genderové rozdíly, vliv inteligenčních předpokladů, stylů učení – abychom jmenovali jen pár témat, které se k výzkumu nabízí. Jak jsme již uvedli, výzkum CLIL v České republice je zaměřen téměř jednostranně na praktický průběh výuky a její reflexi ex post, aniž by se příliš zkoumaly její výchozí předpoklady a podmínky.

[1] CLIL. [online]. databáze THESES.cz  [cit. 2016-01-31]. Dostupné z WWW: https://theses.cz/vyhledavani/?search=CLIL

[1] Víceřádkové vyhledávání CLIL. [online].Pedagogická knihovna J.A. Komenského – databáze  [cit. 2016-01-29]. Dostupné z WWW: http://katalog.npmk.cz/search?type=global&q=CLIL#?type=global&q=CLIL&pageNumber=1&id=PcutwiTmREqmuKHm7f2wqw&pageSize=30&sorting=default