Linguistic - Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky v.o.s.

Často se ve vztahu k CLIL hovoří o pedagogickém konstruktivismu. „Neurodidaktik“ G. Roth se ve své práci snaží vysvětlit konstruktivismus v opozici k dřívějším představám o mechanismu učení. Fundament modelu zpracování informací si můžeme představit následovně: Učitel žákovi ústně sdělí nějaký údaj, který následně „vniká“ do systému zpracování informací v mozku žáka. Zde dochází k „rozkličkování“ (udělení významu) slyšené informace, její asociaci s dříve získanými znalostmi, zpracování určitou myšlenkovou operací a uložení v dlouhodobé paměti jakožto vědomosti, kterou lze vyvolat např. během zkoušení. Učení je v tomto případě pojímáno jako zpracování a uložení předložené vědomosti v paměti na základě učitelovi instrukce a je úspěšné pouze v případě, pokud jsou mechanismy na něm podílející optimalizovány. Autor v protikladu k uvedenému modelu předkládá dvě tvrzení, verifikovaná výzkumem neurověd a kognitivní vědy:  1) Vědomosti nemohou být přenášeny – v mozku učících se vždy nově vytváří;  2) Osvojení vědomostí záleží na podmínkách prostředí a je řízeno faktory probíhajícími na úrovni nevědomí a proto jen stěží ovlivnitelnými. Autor pak uvádí několik příkladů, zmíníme jediný:  „V každodenní komunikaci prožíváme občas neodbytný pocit, že význam řečeného lze vzájemně zaměnit. Příslušník cizí skupiny vytváří zvuky a našinec nemá tušení o jejich významu. Neví, zda se vůbec jedná o slova, nebo spíše o vyjádření afektu. Vysvětlení: aby slyšené mohlo být rozpoznáno jako smysluplný symbol řeči, musí mozek příjemce disponovat příslušnými kontextuálními „vědomostmi,“ tzn., že musí znát význam souvislostí, které „propůjčují“ jednotlivým symbolům smysl. Pro proces učení z toho implikuje: význam skrytý v učební látce nemůže být jednoduše učitelem přenesen v „čisté,“ původní podobě, nýbrž musí být v mozku žáka „rekonstruován.“ Je nutné vzít v potaz, že většina konstrukcí významu probíhá v našem mozku nevědomě. A i když jsou prožívány vědomě, nepodléhají zpravidla zcela naší vůli“ (Roth, 2006, s. 55-56).

Uvedené poznatky konvenují s výše popsaným přístupem k didaktice jazyků s uplatněním metod k rozvoji podvědomého učení (subconscious processes of learning).