Linguistic - Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky v.o.s.

Hovořit plynule jazykem L2 je totiž důležitější než hovořit mluvnicky dokonale. Mluvnice má - přinejmenším na počátku CLIL - jen služebnou funkci. Jakmile se žák cizojazyčně „rozmluví“, rozvíjejí se všechny nejčastěji uváděné složky v komunikovaném cizím jazyce, tj. plynulost, výslovnost, situačnost, slovní zásoba a mluvnice (srov. Vašíček, 2008, s. 9). V těchto intencích je tedy pro CLIL nejdůležitější slovní zásoba. Na druhou stranu gramatiku nelze podcenit. Výmluvný příklad je uvedený v učebnici Němčiny pro pokročilé samouky. V úvodní konverzaci se dvě dívky baví o jazykovém kurzu. Klára sděluje, že ji baví lekce zaměřené na konverzaci, nikoli dření gramatiky. Marianne odpovídá, že gramatika je velmi důležitá, neboť bez ní může vzniknout „babylónské zmatení jazyků“ (eine babylonische Sprachverwirrung enstehen). Klára kontruje, že kamarádka je zbytečně přechytralá (Sei doch bitte wieder nicht so altklug!); vždyť již dvakrát navštívila Anglii a tam ji docela dobře rozuměli. Podle Kláry je důležité mít bohatou slovní zásobu a trochu fantazie (Hauptsache, man hat eine reichen Wortschatz und ein bißchen Phantasie). Podle kamarádky to však nestačí. Pomůže si příkladem, který lze jen stěží do češtiny přeložit, něco ve smyslu: „ty pomůžes mi na překladu“ („Helfst du mich mit die Übersetzung“, správně má být „Hilf mir bei der Übersetzung“ – jedna krátká věta se čtyřmi chybami). Klára nerozumí a požaduje větu zopakovat. Podle Marianne takto hovoří ti, kteří sice mají bohatou slovní zásobu a možná i trochu fantazie, avšak chybí jim jakékoli ponětí o gramatice (..aber keine Ahnung von Grammatik) (Bendová et al., 1993, s. 15-16). Podceňování gramatiky by podle našeho názoru nemělo být do výuky CLIL implicitně zakomponováno.