Obsah košíku
Váš košík je prázdný!
Podmenu
Implementace CLIL
Jak jsme uvedli výše, o tom, zda škola využije přístup CLIL ve výuce, rozhoduje v České republice výhradně ředitel školy. Hlavním determinantem zavedení výuky nejazykových předmětů v jazyce L2 je kompetence učitelského sboru. Klufa uvádí, že škola by měla výuku s CLIL implementovat do školního vzdělávacího programu, a tu buď: a) samostatně jako integrovaný předmět, který se realizuje v cizojazyčné hodině (tzv. soft CLIL), nebo v hodině daného předmětu (tzv. hard CLIL).[1] (viz výše)
Hanušová uvádí následující podmínky zavedení CLIL na škole: zavedení CLIL do ŠVP (ředitel školy); naplnění očekávaných výstupů jak v cizím jazyce, tak v nejazykových předmětech; zachovat minimální časové dotace cizího jazyka a nejazykového předmětu podle RVP; nepřekročit týdenní maximální časové dotace vymezené v RVP pro jednotlivé ročníky; uznat kvalifikovanost učitelů (ředitel školy).[2]
Ředitel školy musí zvážit nejen výhody, ale i rizika, či spíše možné obtíže, které mohou ve školní praxi nastat. Výhody i rizika jsou souhrnně uvedeny takto:
|
Výhody CLIL |
Možné obtíže |
|
Efektivní rozvíjení komunikativních dovedností L2 |
Nedostatek didaktických materiálů a pomůcek |
|
Práce s odborným obsahem, který se zpravidla v jazykových učebnicích nevyskytuje |
Nesystematické zavádění CLIL |
|
Rozšiřování interkulturních znalostí žáka |
Neochota učitelů k vzájemné podoře a spolupráci |
|
Zvyšování profesní i jazykové kompetence učitele |
Nedostatečná jazyková kompetence učitelů |
|
Vyšší nároky na kognitivní procesy žáka |
Časově náročná příprava na vyučování s CLIL |
|
Zvýšení šance na budoucí uplatnění na zahraničním trhu práce |
Nedostatečná kompetence žáků používat jazyk L2 v odborném předmětu |
Zdroj: upraveno podle Šmídová et al., 2012, s. 10
Hanušová s Vojtkovou uvádějí jako klíčový faktor pro zavedení CLIL v dané škole spolupráci učitelů cizího jazyka a nejazykového předmětu. CLIL nemůže podle autorek fungovat jako iniciativa osamělých nadšenců. Není tím však míněno, že dva učitelé vyučují společně během jedné hodiny, což by na většině škol nebylo únosné ani finančně ani organizačně, když by to nepochybně bylo pro všechny zúčastněné velkým přínosem. Autorky v této souvislosti dále upozorňují, že ani přítomnost dvou učitelů nemusí být zárukou úspěchu. Upomíná naprojekt realizovaný ve Valencii, kde ve výuce občanské výchovy byli ve třídě přítomni vždy dva učitelé. Učitel občanské výchovy přednášel látku ve španělštině a jeho kolega jazykář vše průběžně tlumočil do angličtiny. „Projekt skončil naprostým fiaskem, což nás příliš nepřekvapí, uvědomíme-li si, že CLIL nemůže znamenat prostý překlad vyučovací látky z jednoho jazyka do druhého“ (Hanušová, Vojtková, 2011, s. 10-11).
Španělská autorka Navésová dospěla na základě svých výzkumů CLILu ve Španělsku k závěru, že efektivní program výuky metodou CLIL by měl splňovat 10 podmínek. Patří mezi ně:
- „respekt a podpora mateřského jazyka a kultury žáka;
- kompetentní bilingvní učitelé, tj. učitelé s výbornou znalostí vyučovacího jazyka a zároveň se znalostí mateřského jazyka žáků;
- všeobecně přístupné (nikoli výběrové) volitelné předměty,
- dlouhodobě stabilní programy a učitelé;
- rodičovská podpora programů;
- spolupráce a vedení vzdělávacích institucí a školských úřadů, vedoucích pracovníků a učitelů;
- učitelé s dvojí kvalifikací (tj. nejazykový předmět i jazyk);
- vysoká očekávání od výuky a vysoké standardy;
- dostupnost kvalitních učebních materiálů;
- správně uplatněný CLIL.\" (Navés, 2002; in: Hanušová, Vojtková, 2011, s. 13).
[1] KLUFA, J. (2012). CLIL aneb přirozené použití cizího jazyka pro reálnou komunikaci. [online]. Metodický portál RVP [cit. 2015-10-03]. Dostupné z WWW: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/16553/clil-aneb-prirozene-pouziti-ciziho-jazyka-pro-realnou-komunikaci.html/
[2] HANUŠOVÁ, S. (2012). CLIL v ČR a zahraničí. [online] Vysočina Edukation. [cit 2015-11-17]. Dostupné z WWW: http://www.vys-edu.cz/vismo/fulltext.asp?hledani=1&id_org=600139&query=CLIL&submit=Hledat
